Poznal jsem mnoho mužů zvláštních povah a našel přítele beze slov.

     Shorty Miller

"Na východě leží jenom hory, v zimě jimi neprojdete a v létě tam najdete pouze lovce kožešin. Zhruba v půlce cesty mezi Yukonem a Indiánskou řekou potom leží ten zatracený Dóm. Vlastně to není ani moc velký kopec, ale jakoby kolem něho tančila smrt. Prostě každý, kdo se delší dobu potuloval v jeho blízkosti, tak zemřel. Indiáni prý mají takovou legendu, že v tom kopci jsou uvězněny zajaté trpící duše. Tyhle hory nejsou nijak rozlehlé, tam u nás na jihu by to byl jeden větší okres a ještě by zbylo. Jenže tady je to samá divočina a země je tu rozervaná snad tisíci koryt potoků. Klidně můžete rýžovat celý den a neuslyšíte řev svého umírajícího parťáka, kterému sněžná past na rosomáka zlomila nohu jen pár yardů od tábora."

"Stovky zlatokopů obrátili snad každý zrnko písku v Adamsonově řece, na Medvědím potoce i ve slavným Eldoradu, ale kolem Dómu se nikdo těžit neodvážil. Vždycky, když někdo přinesl do salonu zprávu, že se někde poblíž našla hromada zlata, volali jsme na něj ty nešťastná duše. To právě kvůli té indiánské legendě víte! Snad tam zlatá žíla skutečně je, několik lidí ji kdysi prý i vidělo, jenže svoje tajemství si s sebou vzali poctivě do hrobu. Takže, když před týdnem přišel opět telegram, že se všichni hrnou do Nine-inch Creek, protože tam našli spousta zlata, tak jsem si hned říkal, že to je divný a nebezpečný! On totiž ten Nine-inch Creek prý pramení vysoko nahoře přímo v tom kopci! A co ďábel nechtěl, každý indiánský míšenec tady kolem Vám pane potvrdí, že by do toho hnusnýho údolí v životě nevlezl."

"Takže ani já se nikam nechystám, to si tady radši budu dál užívat chudý penze poštmistra! Jinak, ale jestli tam opravdu chcete pane, tak všechno svoje starý nádobíčko mám srovnaný pěkně vzadu v kůlně a za dvacet dolarů může být vaše i s ručnicí, vařičem a sněžnicemi."

                                        úryvek večerní rozpravy v 60-mile Post, říjen 1899